Selhání pozornosti, mikrospánek
Jedním z nejnebezpečnějších omezení způsobených nedostatkem spánku je jistě únava a porucha pozornosti a soustředění. Pokud se nevyspalí rozhodneme sednout za volant, riskujeme nemálo. Během mikrospánku ani nemusíme zavřít oči, přestaneme ale vnímat své okolí a naše motorické funkce se na malou chvíli vypnou. Ve Spojených státech zemře kvůli autonehodě způsobené mikrospánkem v průměru jeden člověk každou hodinu.
Emoce
To, že po probdělé noci nemá člověk zrovna dvakrát veselou náladu, víme snad všichni. Není to ale jenom nálada, která se mění, jsou to všechny prožívané emoce. Dalo by se říct, že centrum emocí je “hyperaktivní” a my na vše reagujeme přehnaně – příliš se radujeme, až moc se rozčílíme nebo jsme přehnaně smutní. Tyto emoční výkyvy dále mohou souviset s nadměrnou agresivitou nebo depresemi.
Zdroj: www.freepik.com
Zapomnětlivost
V průběhu noci mozek ukládá informace, které přes den zaznamenal, v části zvané hippocampus. Pokud se naučíme něco nového a pak jdeme spát, aktivita hippocampu je značná. V případě, že spát nejdeme, aktivita této části mozku náhle vůbec významná není. Jako by se náš mozek uzavřel a odmítal nové informace uložit. Pokud tedy často zapomínáte, zamyslete se nad tím, zda spíte dostatečně.
Alzheimerova choroba
To, že objevíme novou část lidského těla, už se dnes tak často nestává. V průběhu posledních deseti let se těchto anatomických objevů však nakupilo hned několik. Jedním z nich je tzv. glymfatický systém mozku. Jednoduše řečeno, vědci přišli na to, že mozek je během dne zanášen škodlivými odpadními látkami, tzv. metabolity. Ty jsou během noci z mozku odstraňovány právě pomocí glymfatického systému. Pokud se ale stane, že spíme méně, než bychom měli, glymfatický systém nestihne odstranit všechny metabolity, které se v mozku během dne vytvořily. Pokud spánková deprivace trvá, z metabolitů se tvoří plaky, které mozek poškozují. Právě tato poškození zapříčiněná metabolickými plaky byla v posledních letech spojena s Alzheimerovou chorobou, chronickým nervovým poškozením mozku, které je nejčastější příčinou demence ve středním a vyšším věku.
Nedostatek spánku je pro náš organismus natolik krutý, že se pokusy o nejdelší bdělost přestaly uznávat a zapisovat do Guinnessovy knihy rekordů. Spánková deprivace se dokonce používala jako způsob mučení zajatců, jelikož dopad na mučeného byl obrovský a zároveň nebylo možné toto mučení na první pohled poznat na rozdíl od různých fyzických trestů.
Diabetes a tloustnutí
Čím méně spíme, tím více potřebujeme jíst. Nevyspalé tělo navíc hůře zpracovává přijaté kalorie a cukr v krvi, čímž se zvyšuje riziko vzniku diabetu II. typu a nadváhy. Pokud jde o stravu, na naše tělo působí dva hormony – leptin, který nám signalizuje, že jsme sytí, a ghrelin, který nám dává najevo, že máme hlad. S dostatečným spánkem jsou tyto hormony v rovnováze. Pokud je rovnováha narušena, začneme tloustnout. Jakmile spíme málo, naše tělo se v tomto ohledu dostává do stavu tzv. dvojího fyziologického ohrožení. Hladina leptinu, hormonu sytosti, je snížená a tělo tedy ztratí signál “jsem sytý” a zároveň je zvýšená hladina ghrelinu, hormonu hladu, a organismus tedy dostává zesílený signál “mám stále hlad”.
Reprodukční potíže
Jak je možné, že spánek způsobuje reprodukční problémy? Začneme-li s muži, nedostatek spánku zapříčiňuje snížení hladiny testosteronu. Spánkově deprimovaní muži mají dle výzkumů o 20 % méně spermií a samotné spermie navíc bývají deformované. Nedostatek spánku neovlivňuje pouze plodnost mužů. U žen má za následek pokles hladiny hormonu, který ovlivňuje dozrávání folikul (vaječných váčků), které jsou důležitou součástí ženského reprodukčního systému. Dále může mít za následek nepravidelnost a poruchy menstruačního cyklu, sníženou plodnost anebo vyšší riziko potratu u těhotných žen spících denně méně než osm hodin. Pokud nedostatkem spánku trpí oba partneři, jistě si dokážete představit, že pro ně početí nemusí být úplně jednoduché.
Oslabený imunitní systém a rakovina
Posledním zmíněným, ale neméně důležitým, je dopad na imunitní systém. Naše obranyschopnost je se spánkem silně propojena. Určitě se vám stává, že když jste nemocní, nejraději byste byli celý den v posteli a spali. Je to proto, že si vaše tělo žádá odpočinek, aby mohlo proti nemoci bojovat co nejefektivněji a nemuselo plýtvat energii na další činnosti. Se spánkem a imunitou souvisí dle nových výzkumů také vznik rakoviny. Buňky imunitního systému, tzv. NK buňky (natural killer cells) likvidují v organismu nezvané hosty, tedy i rakovinné buňky, do kterých vstřikují protein a tím je ničí. Již jedna noc omezená pouze na 4 hodiny spánku způsobí významný pokles NK buněk v organismu. A co teprve, když spánkovou deprivací trpíme dlouhodobě?
